I'm In Love With My Drums!

Roger Taylor
Foto: Mick Rock

Původní titul dnešního příspěvku zněl Let There Be Drummer a byl parafrází na název instrumentální skladby amerického bubeníka Sandy Nelsona a kytaristy Richarda Podolora Let There Be Drums z roku 1961, kterou dnešní oslavenec hrál na turné Return of the Champions v roce 2005. Nakonec jsem se však rozhodl pro jinou parafrázi - a to na skladbu I'm in Love with My Car z roku 1975, která patří k asi nejslavnějším skladbám Rogera Taylora, který dnes slaví své 62. narozeniny.

Přátelé, abychom se dohodli na úrovni, na které se budeme pohybovat: předpokládám, že nemusím vysvětlovat rozdíl mezi britský bubeníkem Rogerem Taylorem a britským bubeníkem Rogerem Taylorem. Neplést si prosím Rogera Meddowse Taylora s o jedenáct let mladším Rogerem Andrewem Taylorem. Jeden bubnoval ve skupině Queen, druhý v Duran Duran... jinak spolu nemají nic společného...

Roger Taylor, cca 1965

Tak tedy - Roger Meddows Taylor se narodil v úterý 26. června 1949 v nemocnici v King's Lynnu v Norfolku, kde také začal chodit do školy. Po třech letech se celá rodina přestěhovala do města Truro v Cornwalu. Tam Taylor nastoupil do školy Bosvigo. Asi v roce 1957 zatoužil, inspirován svým bratrancem, po kytaře. Začal cvičit nejprve na ukulele a nedlouho poté, co se naučil pár základních akordů, se rozhodl založit si první kapelu - Bubblingover Boys. Fakt, že nikdo z členů neuměl pořádně hrát, vedl k brzkému rozpadu. Budoucí rocková hvězda  nastoupila roku 1960 do církevní školy Truro Cathedral, kde se Taylor stal členem chrámového sboru. Současně začal cvičit na svoji první kytaru, ale zájem o ní ho pomalu opouštěl a začaly ho přitahovat bicí. Jako mnozíZačal s hrnci a poklicemi a postupně si vybavil malou bicí soupravu. V roce 1963 si s několika známými založil kapelu The Cousin Jacks, kde nejprve začínal jako kytarista, ale postupem času se přesunul za bicí.
Po jejím rozpadu se stal členem dalšího tělesa zvaného Johny Quale and the Reactions, která v roce 1965 získala čtvrtou pozici v soutěži The Rock and Rhytm Chympionship, čímž na sebe přitáhla jistou pozornost. 

Začali hrát na mnoha místech a když po čase odešel první zpěvák, Johny, zkrátili název na Reaction a pěvecký part převzal Roger - který se v té době usídlil za bicími (schválně, zkuste si bubnovat a zároveň zpívat!). 7. března 1966 se opět zúčastnili téže soutěže a tentokráte vyhráli. Ačkoliv často měnili obsazení, měli úspěch a někdy hrávali i čtyřikrát týdně a předskakovali kapelám jako T-Rex nebo Slade. Jejich styl se posunul a od hudby Jamese Browna přešli k Jimu Hendrixovi. Hudba Rogera bavila, ale bylo mu jasné, že aby prorazil, musí žít v Londýně. Zároveň si však nechával otevřená zadní vrátka a pro případ, že by v hudební branži neuspěl se rozhodl jít studovat. V roce1967 tedy nastoupil do londýnské Hospital Medical School a začal se věnovat stomatologii (což mu však vydrželo něco málo přes rok, po němž pláchl k biologii). Díky jeho odchodu se skupina Reaction rozpadla, ale on se rozhodl založit si novou kapelu.

Brian May, Tim Staffell, Roger Taylor - Smile

Sledoval proto inzeráty a čekal na příležitost. Jeho přítel ho zanedlouho upozornil na inzerát skupiny, hledající bubeníka typu "Ginger Baker/Mitch Mitchell" (tedy něco mezi bubeníkem Cream a Jimi Hendrix Experience). Roger neváhal a na nabídku se ozval. Podavatelem inzerátu nebyl nikdo jiný než Brian May a Tim Staffel. Roger na ně udělal velký dojem, zvlášť když před zkouškou začal ladit bubny (netušili, že se něco takového také dělá). Všem třem bylo jasné, že se k sobě hodí. Začala se psát sice krátká, ale přesto výrazná kapitola se jménem Smile. Její zpěvák posléze odešel a na jeho místo přišel jejich velký fanda, Farrokh Bulsara, v té době si již říkající Freddie...

Roger Taylor, 2003
Foto: James Cumpsty

Pro Rogera Taylora jsem měl vždycky slabost. Dokázal zpívat podobným chraplákem jako Rod Steward a jeho hlas občas stoupal do neuvěřitelných výšek (sám Mercury o něm řekl, že dovede znít jako píšťalka na psy). Pro Queen složil (a taky nazpíval) několik skladeb (prakticky na každém albu je alespoň jedna jeho), z nichž pár se proslavilo - namátkou I'm In Love With My Car, Sheer Heart Attack, Radio Ga Ga, A Kind Of Magic nebo Heaven For Everyone. Ta poslední byla původně patrně skladbou zamýšlenou pro album A Kind Of Magic, kam se nedostala. Taylor ji proto použil pro svůj sólový projekt, album Shove It skupiny The Cross. Při nahrávání vznikly dvě verze - jedna s Taylorem jako hlavním zpěvákem a hostujícím Mercurym ve sborech, druhá naopak. A ta se pak stala v roce 1995 skladbou z alba Made In Heaven... Cesty některých skladeb jsou zajímavé... Pojďme si dát obě verze...

Což mě přivádí k obecně málo známému faktu - Roger Taylor je největší "sólista" - na sólovou dráhu se vydal nejenom první, ale také nejčastěji. Začalo to už v roce 1977, kdy vydal singl I Wanna Testify, lehce funkovou verzi deset let staré skladby skupiny The Parliaments.

Ač nešlo o žádný úspěch, ukázal Taylor, že není jenom bubeníkem - na všechny nástroje hrál sám. Jeho multiinstrumentální nadání se projevilo na jeho prvním sólovém albu Fun In Space (pro nějž si přizval klávesistu Davida Richardse) i na dalším albu Strange Frontier.

Aby toho nebylo málo, v roce 1987 založil skupinu The Cross, která vydala celkem tři alba -  Shove It (1988), Mad: Bad: And Dangerous To Know (album na YouTube) (1990) a třetí (a asi nejlepší, protože nejrockovější) Blue Rock (1991). V době po smrti Freddieho Mercuryho byl hlavním organizátorem mamutího vzpomínkového koncertu a v pozdějších letech vydal další dvě sólová alba - Happiness? (1994) a Electric Fire (1998).

K tomu všemu stihl mít ještě tři ženy - v roce 1980 si vzal Dominique Beyrandovou, se kterou měl dvě děti (Felix Luther a Rory Eleanor). Po rozvodu v roce 1987 začal chodit s Debbie Leng (modelkou, která hrála v klipu Breakthru), která se stala matkou třech dětí (Rufus Tiger, Tiger Lily a Lola Daisy May). Po Taylorově úletu se striptérkou následoval v roce 2002 rozvod a o dva roky později se seznámil se Sarinou Potgieter, kterou si v roce 2010 vzal za ženu. Po práci na muzikálu We Will Rock You a dvou koncertních šňůrách (a jednom albu) s Paulem Rodgersem plánuje další sólové projekty (jako předzvěst vydal v roce 2009 singl The Unblinking Eye). Nezbývá nám, než se těšit... a do té doby: Let There Be Drums!!!

A na úplný závěr - sólo a píseň na začátku zmiňovaná skladba I'm In Love With My Car.