pátek 18. listopadu 2011

Hity oblíbené (nejen) Brity XLIII -
You Don't Fool Me

Dnes se ve čtyřicetileté historii skupiny Queen podíváme do té druhé poloviny, tedy do první dekády, kdy se skupina musela vypořádat s odchodem Freddieho Mercuryho. Kdyby dnešní singl byl člověk, dostal by dnes občanku. Patnáct let slaví posmrtný song, který vyšel 18. 11. 1996.

Poslední album Innuendo ještě ani nebylo na pultech a Queen už byli zpět ve studiu a nahrávali. V období od ledna do června 1991 se Mercury snažil natočit tolik písní, kolik mu jeho zdravotní stav dovolil. Měl říci Brianu Mayovi cosi ve smyslu: "Já to teď nazpívám. Až tu už nebudu, vy to doděláte." Ostatně o vzniku (prozatím) posledního alba s Mercurym  Made In Heaven, jsem tu už psal. A právě You Don't Fool Me byla jednou z písní, která vznikla v tomto období. Ačkoliv to také nemusí být pravda, neboť některé zdroje hovoří o tom, že demo této skladby vzniklo v rámci nahrávání disko-funk alba  Hot Space v roce 1981. Uvážíme-li taneční náladu skladby (a to co se s ní dělo následně), mohla by to být pravda. Ať už šlo o nahrávku z roku 1981 nebo 1991, museli ji zbylí členové Queen (tenkrát ještě s Johnem Deaconem) dávat dohromady kousek po kousku. Hlavní impulz vzešel od producenta Davida Richardse, který s nápadem vytvořit z kousků textu komplexní píseň, přišel jako první. Vzniklá skladba pak skutečně připomíná Hot Space, neboť je celá vystavěna okolo basové kytary a kláves, což nebylo pro Queen tak obvyklé.

Singl se těšil po určitou dobu solidnímu úspěchu - vyšplhal se na 17. místo britské hitparády, v níž setrval po čtyři týdny. Vzhledem k tanečnímu charakteru nepřekvapí, že byl singl nejúspěšnější v Itálii. 
Dnešní příspěvek se bude muset obejít bez obligátní B-strany. Nejen, že CD druhou stranu (většinou) nemají, ale na tomto singlu prakticky nebyla jiná skladba. Vedle singlové verze (ta měla cca 3:54) vyšla i albová verze (5:25) a dalších asi třináct verzí, mixů a remixů této skladby (délkou se pohybující od 3:15 do 10:18).
Videoklip You Don't Fool Me reflektoval fakt, že se píseň stala klubovým hitem. Krátký film Marka Szaszyho byl natočený pro Made In Heaven: The Films, na němž byly krátké filmy doprovozeny hudbou Queen. A nebo naopak, jak chcete.

A co ty remixy? Inu, je jich více než dost. Na italském a francouzském vydání singlu byl obsažen
BS Project Remix, jehož autoři byli M. Marcolin a Bob Salton. Ať hledám jak hledám, video ani audio nenalézám, a tak jen informace, že hlavním rozdílem bylo kromě ještě tanečnějšího rytmu více piána a několik dalších nástrojů. 

Pak tu máme tři taneční remixy od Dancing Divaz, z nichž dva vyšly také v Británii - Dancing Divaz Club Mix, začínající kytarou (nikoliv však Brianouvou) a Dancing Divaz Rhythm Mix, podobající se té předchozí (vyjma kytarového intra). Třetí varianta vyšla v Itálii - Dancing Divaz Instrumental club mix a není ničím jiným, než instrumentální verzí prvně zmíněné skladby.

A mixovalo se nejen v Evropě, ale i zámoří. O další čtyři remixy se postaral 
Freddy Bastone, producent a DJ a newyorského Bronxu (spáchal například i poměrně zdařilý remix Seven Seas of Rhye). Z jeho dílny vzešly Freddy's Revenge Dub, v němž si vystačil pouze se zkreslenou větou "You Don't Fool Me" a Mercuryho vokální improvizací z Wembley; Freddy's Club Mix, která je obohacena o více prvků originálu, čemuž se ještě více přiblížila Queen for a Day mix. Poslední Queen Forever Megamix vyšla pouze na dvanáctipalcovém oranžovém vinylu a podle dostupných informací (bohužel jsem ji neslyšel) neobsahuje původní text, ale úryvky ze skladeb jako Under PressureSomebody To Love a The Prophet's Song.

Čtvrtá verze, respektive čtvrtí "remixátoři" byli Rolf Ellmer a Markus Löffel, vystupující v elektronicko-tanečním německém uskupení Jam & Spoon. Jejich Sexy Club Mix patří mezi nejdelší a dá se říci, že i nejotravnější remixy skladby You Don't Fool Me. Zatímco předešlé verze mě svým způsobem i baví, tuhle moc nedávám.

A nakonec tu máme hudebního producenta Davida Richardse, faktického iniciátora vytvoření finální skladby. Rodilý Švýcar pracoval s Queen již na studiových albech A Kind Of Magic (1986), The Miracle (1989) a Innuendo (1991), produkoval některá sólová alba Freddieho Mercuryho, Rogera Taylora a Briana Maye a v Mountains Studios v Montreux spolupracoval i s Davidem Bowiem nebo Iggy Popem. Z jeho ruky vzešla jednak 
Dub Dance Single Mix, která je de facto singlovou verzí obohacenou o perkuse a The Late Mix, do níž také přidal perkuse, Freddieho vokální improvizace a místy dal větší prostor zpěvu Rogera Taylora. A tímto, dle mého nejzdařilejším, remixem se dnes loučím.

Žádné komentáře: