QUEEN - Druhá pětice alb je tu...

Dnes je ten slavný den, kdy k nám byl zaveden... druhý "balík" alb skupiny Queen! 27. 6. vychází jak ve Velké Británii, tak ve většině světa (tedy i u nás), druhá pětice remasterovaných alb doplněná bonusovým diskem. A co nás čeká? Dvěma slovy: pecky bomby!

Informace pro ty, kteří to snad doposud nepostřehli: letošní rok je výroční - skupiny Queen slaví 40 let od svého vzniku a při té příležitosti vydává remasterované edice svých alb, pro BBC připravila dvouhodinový dokument a údajně stále pracuje na celovečerním filmu. Možná zamrzí, že výročí neoslaví něčím opulentnějším - například vydáním nového alba - není asi žádným velkým tajemstvím, že materiálu, na kterém se podílel Freddie Mercury a který nebyl doposud vydán, je víc než dost. Ale dobrá, spokojme se s reedicí. A je na místě podotknout, že reedicí ne tak ledajakou... 

Po první pětici alb (tedy Queen, Queen II, Sheer Heart Attack, A Night At The Opera, A Days At The Races) nás čeká i alba z let 1977 - 1982, tedy z doby, kdy kapela měla za sebou dobu dluhů, chudoby a mizerných manažerů a začala doslova a do písmene dobývat svět...  Čekají nás alba News Of The World, Jazz, The Game, Flash Gordon a Hot Space.

A co bude ten očekávaný bonus? Pojďme se podívat popořadě na jednotlivá alba... V době, kdy Británií (a světem) cloumal punk (a Freddie Mercury zacloumal se Sidem Viciousem ze Sex Pistols, když ho poté, co je otravoval ve studiu, nazval Simonem Ferociousem, chytil ho za flígr a vyhodil... - Roger Taylor k tomu v nedávném dokumentu dodal - "Sid byl kretén. Víte, byl to idiot"), se zdálo, že monarchii odzvonilo. Nastoupila anarchie. Přestože se skupina nechtěla posunout směrem k punku, rozhodli se k návratu k rockovým a jednodušším kořenům - a tak jsou některé skladby z News Of The World mnohem bližší punku než jejich předešlým dvěma rockově-operně-gospelově-vaudevillovým albům - nejblíž k tomu má Taylorova Sheer Heart Attack, titulní skladba jejich třetího alba, která se shodou mnoha náhod dostala až na album šesté. A ano, byly tady stadiónové halekačky We Will Rock You a We Are The Champions. A kromě nich nabízí bonusový disk skladby Feelings, Feelings a pak velmi ceněné (tedy mezi skalními fanoušky) nahrávky z BBC. Ačkoliv jde o známé songy Spread Your Wings a My Melancholy Blues, jsou zvláštní svými drobnými odlišnostmi od studiových nahrávek. Dva živáky - Sheer Heart Attack z Paříže v únoru 1979 a rychlá verze We Will Rock You z Tokia v listopadu 1982. A navrch - tři videa! My Melancholy Blues natočené v americkém Houstonu v roce 1977 Summit, Sheer Heart Attack z londýnské The Hammersmith Odeon roku 1979 a "nová" verze We Will Rock You - de facto sestřih záběrů z různých živých vystoupení (a že jich bylo) s nepoužitými záběry z původního klipu.

A na řadě je čtveřice alb, jejichž přijetí bylo... inu, řekněme poněkud rozpačité. Už titul toho následujícího - Jazz -byl matoucí, neboť deska neměla s jazzem vůbec nic společného. Změnil se producent (Roy Thomas Baker, který s nimi spáchal A Night At The Opera) a lehce i styl - dost možná se na tom podepsal i fakt, že album bylo nahráno ve švýcarském Montreaux a ve Francii. Otvírákem alba se stala skladba Mustapha (ano, ta, kterou nedávno zprasil v jisté nejmenované soutěži jistý nejmenovaný soutěžící), hlavními hity pak singl Bicycle Race / Fat Bottomed Girls (včetně na svou dobu odvážného klipu s nahými cyklistkami... ehm... nedá mi to a dodám, že firma, která pronajala na natáčení kola odmítla při jejich vrácení jejich sedátka... a na obal singlu se musely dodatečně dotisknout kalhotky). A právě tyto dvě skladby jsou mezi bonusy - jednak singlová  verze Fat Bottomed Girls a pak instrumentální verze Bicycle Race. Navíc je zde i hit Don't Stop Me Now ve verzi "With Long-Lost Guitars" , živák Let Me Entertain You z Live in Montreal (listopad 1981) a raná akustická verze Dreamers Ball. Bonusové EP obsahuje tři videa - Bicycle Race z roku 1978, Fat Bottomed Girls z Milton Keynes (1982) a japonské vystoupení Let Me Entertain You z roku 1979.

Nahrávání dalšího alba - The Game - probíhalo ve studiích Musicland v Mnichově. Ačkoliv na něj Taylor s Mayem nemají nejlepší vzpomínky, Mercury si Mnichov zamiloval - a dá se říci, že doslova - v té době tam rozkvétala celá řady gay klubů. Přesto vzniklo album, které jim pomohlo dobýt Ameriku - zejména hitem Another One Bitest The Dust, což koneckonců později namířilo i jejich album Hot Space. Vedle toho rockabilly Crazy Little Thing Called Love a hity jako Play the Game (jako bonus tu je i druhá strana singlu A Human Body) posunuly Queen ještě blíže k popu. Bonusové EP skýtá vedle živých záznamů písní Save Me (Montreal, listopad 1981) a Dragon Attack (Milton Keynes, červen 1982) první verzi skladby Sail Away Sweet Sister a It's A Beautiful Day - píseň, která otevírala posmrtné album Made In Heaven - zde v originální verzi, posané jako "spontánní nápad" z dubna 1980. Video pak nabízí vokální improvizaci a píseň Dragon Attack ze stadiónu v Morumbi, Save Me nahranou v Japonsku a Crazy Little Thing Called Love z americké Saturday Night Live.

A jsme u "žluté ovce" diskografie, soundtracku Flash Gordon. Neznáte-li ho a přijde-li vám ústřední popěvek ("Flash - a-haa") poněkud podivný, vězte, že patří k tomu nejnormálnějšímu, co tento soundtrack nabízí. A to prosím v době, kdy Freddie už nosil svůj slavný knír... Tedy slavný... Nejslavnější britský knír! V nedávné anketě předběhl i Johna Cleese, Charlieho Chaplina či Petera Sellerse. A co nabízí bonusové EP? Singlovou verzi songu Flash, alternativní verzi finálního songu The Hero, ranou nahrávku skladby The Kiss  stejně jako Football Fight - což v obou případech skýtá příjemné, syntezátory neobalené, zážitky. Video příloha pak obsahuje třikrát skladbu Flash - poprvé živě z Montrealu, podruhé ve verzi videoklipu a potřetí jako Vanguard Remix.

Nepatří-li Flash Gordon k oblíbeným počinům skupiny Queen, je další album takřka nenáviděné. Ačkoliv... Hot Space se snažilo navázat na americký úspěch skladby Another One Bitest The Dust. Bohužel to příliš nevyšlo. Přesto lze na albu najít jeden z největších hitů skupiny - spolupráci s Davidem Bowiem Under Pressure. Vedle ní i další zajímavé počiny - například Las Palabras de Amor a Cool Cat či nejvíc gay skladbu Body Language, Back Chat nebo podsta Johnu Lennonovi Life Is Real. Přestože album nezaznamenalo kladné ohlasy a ani Roger Taylor s Brianem Mayem jím nebyli nadšeni (dá se říci, že hlavní slovo měli při tvorbě Mercury s Deaconem), některé skladby získaly v rámci živých vystoupení rockovější - a tím pádem kapele bližší - podstatu. Proto jsou zde hned tři - Staying Power  z Milton Keynes a Action This Day a Calling All Girls z Tokia. Navrch pak singlová verze skladby Back Chat a nealbová skladba Soul Brother. A videa? Las Palabras De Amor z Top Of The Pops, Action This Day z Milton Keynes a nová verze Under Pressure (ano, ta, kde to vypadá, že se Bowie s Mercurym sešli na pódiu).

Celou pětici alb pak uzavírá Queen: Deep Cuts 2, který bohužel není ničím míň a ničím víc než výběrem méně známých skladeb z výše uvedených alb... Takže bohužel žádné překvapení na závěr...

Jak tedy zhodnotit tato vydání? Popravdě fyzicky je (zatím) nemám a výše uvedené údaje přebírám jednak z oficiálních stránek a pak také iTunes. Takže se nemohu podělit o ten hmatatelný zážitek. Když se ale zamyslím nad tím, co vše se patrně nalézá v archivech skupiny, která si údajně nechávala nahrávat všechna svá živá vystoupení - to aby po poslechu záznamů měla co zlepšovat - je škoda, že čtyřicáté výročí jedné z největších kapel všech dob nebylo oslaveno něčím mohutnějším... řekněme čímsi ve stylu slavné Antologie Beatles. Ale kdo vím třeba se dočkáme za deset let. Do té doby si užijme to, co nám nabízí tato vydání. Tedy staré známé fláky v technicky vymazleném podání a doplněné několika málo skladbami a videi, z nichž mnohá jsou však bohužel již poněkud profláknutá...