středa 22. června 2011

Těžké pedagogičko...

V únoru tohoto roku, jsem se pozastavoval nad jazykovou úrovní bakalářských prací. Uplynulo pár měsíců a bakalářské práce se vrací, stejně jako chmurná nálada vzniklá jejich úrovní (ano, studenti málo čtou a na textech to je vidět...). Společně s nimi proběhly také přijímací zkoušky, které (dle mého) odhalily mnohé nedostatky na straně (patrně) středních škol. Jak jinak si vysvětlit mezery v pojmech a datech, které jsou (alespoň mnou) chápány jako základ vzdělání.

Abych byl konkrétnější, ale zároveň udržel patřičný odstup a dekórum, uvedu několik obecných příkladů. Tak třeba - předpokládal jsem, že většina lidí ví, kdy (tedy alespoň v jakém roce) vzniklo Československo. Omyl. Pro některé studenty zde existovalo Rakousko-Uhersko bezmála do 40. let 20. století. První světová válka? To samé. Druhá světová válka? Rok (někdy i pět let) sem, tam... jaképak s tím medle sraní, že? Normalizace? Že by 50. léta? Doba po roce 1989? A tak dále...

Netuším, jaké jsou osnovy na dnešních středních školách, ale maně si vzpomínám, že za mého studia jsme neuvěřitelně dlouhou dobu trávili nad francouzskou revolucí, první i druhou internacionálou... a pak najednou ejhle - na dějiny 20. století nám zbývá týden, přinejlepším 14 dní. Pokud probíhá výuka dějepisu i dnes, je zřejmé, že se pak není čemu divit.

Na druhou stranu chápu, že učitel si nemůže učit to, co jej napadne, ale že má dané osnovy a k dispozici určité učebnice. Přestože si vzpomínám, jak jsme v některých učebnicích přelepovali nevhodné pasáže (o vedoucí roli KSČ ve státě a cosi o přátelských svazcích se SSSR apod.), aby se z daných učebnic mohlo ještě nějaký ten pátek učit, předpokládám, že bezmála 22 let po tzv. "Sametové revoluci" již existují učebnice, které reflektují nejen začátek 20. století, ale i dobu po 2. světové válce... Nevím zda to byl jen můj problém, ale vždy mě poněkud děsilo, že gymnaziální student je schopen vyjmenovat Přemyslovce, Lucemburky a Habsburky, ale kdo byli naši prezidenti (a že jich zase tolik nebylo) vůbec netuší, stejně tak jako nechápe události roku 1968, normalizaci, rok 1989 a tak dále.

Letos jsem měl možnost opravovat oborové testy potřetí a mám dojem, že tyto (řekněme obecné) znalosti jsou stále slabší. Ale abych byl spravedlivý - našli se i tací, kteří nejen věděli, například v jakých letech zde byl Protektorát, ale i to, jak se to odrazilo na kinematografii. A to je nakonec potěšující...

Žádné komentáře: