Hity oblíbené (nejen) Brity XXXIV - The Show Must Go On

Zlomeny bolem stojí národy nad rakví zvěčnělého showmana a nad tím vším zní jeho poslední opus The Show Must Go On. Freddie, nezapomeneme, show musí pokračovat... Tak nějak by se dala lehce ironizovat situace koncem roku 1991, krátce po Mercuryho smrti. Píseň vydaná 14. října 1991 je brána jako Mercuryho epitaf. Hezký příběh, ale...

Britské vydání
www.queenvinyls.com

... ale má jednu drobnou trhlinu, a to fakt, že The Show Must Go On nenapsal Mercury, ale z větší části Brian May (ačkoliv základní nápad přišel od Rogera Taylora a Johna Deacona). Je však třeba upřesnit, že hlavním důvodem byl právě Mercury. Ačkoliv nikdo o jeho stavu a nemoci nemluvil, bylo zřejmé, že je na tom den za dnem hůř. May se ho rozhodl podpořit, rozpracoval Taylorův a Deaconův nápad a s Mercuryho přispěním dal dohromady základ písně. Demoverzi nazpíval sám May, přičemž musel několik částí zpívat falsetem, jak byly vysoké. Začal se obávat, zda to Mercury ještě fyzicky zvládne. Traduje se klasická historka, že tehdy již značně nemocný Mercury (album Innuendo se natáčelo od března 1989 do listopadu 1990) přišel do studia, kopl do sebe několik vodek (Mercury pil zejména vodku Stolichnaya) a řekl "Já to kurva zvládnu, drahoušku" a nazpíval song na jeden zátah. Ať je však anabáze vzniku písně jakákoliv, její text byl i přes košaté metafory poměrně zřejmý. Jim Hutton, poslední Mercuryho partner, shledává jako nejpříznačnější verš "Možná se mi odlupuje make-up, ale můj úsměv zůstává", odvolávaje tak na fakt, že Mercury musel v posledních letech svého života využívat vrstvy make-upu. Aby zakryl léze, či aby vypadal ve videoklipu co možná nejlépe. Přesto si nikdy neztěžoval a byl ke svému okolí co nejvstřícnější. Ve smutné písni je však i naděje (ostatně v té době asi každý kolem Mercuryho čekal na zázrak, zlepšení stavu, objevení nových léků...): "Musím najít vůli, abych v té show vydržel..."

Mercury naposledy na veřejnosti
Brit Awards, 18. 2. 1990

Když uděláme úkrok a nebudeme na píseň nahlížet oním "osudovým" způsobem, můžeme ji brát jako úžasný zavírák skvělého alba. Osobně považuji Innuendo za jejich nejlepší album (po klasice ze 70. let) a je mi trochu líto, že jim nebylo souzeno kromě posmrtného Made In Heaven vydat další. Na druhou stranu - a to doslova - na B-straně singlu byla píseň Keep Yourself Alive, tedy jejich první singl z roku 1973! Náhoda? Záměr? Taková alfa a omega jejich tvorby? Pokud se nepletu, do dnešní doby to nikdo z Queen nijak nerozebíral. A navíc - The Show Must Go On nakonec nebyl jejich poslední singl, jak bylo patrně předpokládáno.

Co však bylo zřejmé, že vzhledem k Mercuryho stavu nepřipadá v úvahu natáčení klipu. Bulvár v té době dotíral jak divý. A reakce Queen? Vydali nové album, výběr Greatest Hits II, knihu a ke 40. singlu (v Británii) nechali The Torpedo Twins (tedy Rudiho Dolezala a Hannese Rossachera) vytvořit střihový klip, shrnující úspěchy posledních deseti let (tedy od vydání Greatest Hits v roce 1981 - alba, které se od té doby drží v žebříčcích). Takže klip byl jakýmsi trailerem právě připravovaného výběru, který vyšel 28. října 1991. Tím pádem ho můžeme brát i jako příslib toho, že show musí pokračovat a za 10 let bude další výběr... (ve skutečnosti GHIII vyšlo již v r. 1999). Co dodat? Bude to znít otřepaně, ale show must go on!

P.S. Ještě jsem zapomněl na coververze - ty zde připomínám jen opravdu zřídka, protože většinou dopadají... no, řekněme nevalně. Nyní si ale dovolím připomenout lehce zvláštní akci, která proběhla 20. listopadu 2001 v Rudolfinu a s touto písní se tam zkusil popasovat Kamil Střihavka...