Milí mladí přátelé, děkuji převelice všem, kteří to se mnou poslední semestry vydrželi…
Když jsem se před nějakými dvěma roky ptal kolegyně, kolik je možné učit kurzů během semestru a nezbláznit se, odpověděla lakonicky: „Jeden. Maximálně dva…“
Dnes, o čtyři semestry a 12 kurzů později, vím, že měla pravdu. Škoda, že jsem ji tenkrát neposlechl… Snad by se mi vyhnulo to absolutní vyčerpání, které na mě padlo během posledních pár měsíců, a které se mi daří odbourat až nyní díky příznivému počasí, ale i faktu, že dnes jsem doučil svůj poslední kurz. Tedy aspoň prozatím, neboť nikdy neříkej nikdy, že… A musím ještě odzkoušet…
Ale i tak s nadějí hledím do dalších dní. A snad se mi podaří zase trochu prokrastinovat na tomto blogu. Ostatně v záloze mám několik nedodělaných příspěvků, které tu měly viset už od dubna… Ačkoliv povinností mám stále dost, takže se budu muset asi rozkrájet…
Žádné komentáře:
Okomentovat