Novosemestrální

Tak už je zase tady... Nový semestr. A s ním i klasické starosti, resty, termíny, stresy... Hned dva první jsem si svojí šikovností uštědřil z kraje. Nejprve jsem si při klasické snídaňové scéně (tzn. sedíc "baru" na lince, snídaje něco sladkého a čaj z velkého hrnku) nechtěně nalil asi 2dcl horkého Earl Greye do netbooku. Tušíte správně - nadšený z toho nebyl...

S pocitem, že stačí počítač vypnout a nechat odkapat jsem dosnídal, ale červ pochybnosti hlodal a hlodal, až vyhlodal na Googlu informace o tom, že vlhkost v útrobách počítače je cosi jako rakovina... koroze a rozklad bují a bují, až jednoho dne dosáhne terminálního stádia a milovaný notebook odejde do křemíkového nebe.

Neváhal jsem tedy a pustil se do okamžitého rozebrání...

Takto rozebraný netbook jsem nechal schnout s tím, že jej večer (dokud si pamatuji kam co patří) dám dohromady. Večerní pohled mě ale přesvědčil, že vlhkost stále putuje skrze LCD a sborku jsem nechal na další den. To už byla má paměť oslabena a tak po prvním složení zbylo asi 12 šroubků... Při druhém pokusu už jen 4 a na jednom místě plasty ne tak úplně lícují... Jo a nepřejde do spánku po zavření... a možná se i víc hřeje...

No zkrátka - abych měl klid v duši, nakopíroval jsem (a bohužel často rovnou přesunul s tím, že si v netbooku udělám pořádek) data na externí harddisk. Z radosti nad novým projektorem na fakultě jsem začal upravovat prezentaci do širokoúhlého formátu. Těsně před tím, než jsem si její poznámky převedl do pdf (večer před první přednáškou) jsem šel vařit... A ejhle. Po večeři mi ale harddisk oznámil:

Nemusím asi dodávat, že v tu chvíli mi nebylo do smíchu... zkrátka, to cut a long story short, když se daří, tak se daří. Jenom doufám, že to byl jen dílčí neúspěch v jinak úspěšném semestru. Ale skoro si říkám: už aby byly Vánoce...

***

Dodám, že recovery program běžící na mém HDD zhruba 14 hodin se zasekl na 40% a vypadá to, že dál se už nic konat nebude... Tak snad příště...