sobota 5. září 2020

Lover of Life, Singer of Songs

Freddie MercuryFoto: Mick Rock
Začínat dnešní příspěvek epitafem, jehož autorem je Brian May, není možná zcela vhodné. Málokdo však tak dobře shrnul do několika slov život a kariéru Freddie Mercuryho. Možná bych také mohl použít jeho citát "Nečekám až zestárnu. Co bude dál to mě opravdu nezajímá. Žít do sedmdesáti by byla nuda." Dnes by mu bylo 74 let... 

Zpěvák, který o sobě na samotném počátku své kariéry neskromně prohlásil "Nebudu popová hvězda. Budu... legenda" (čehož nakonec dosáhl) se narodil jako ફારોખ બલ્સારા‌ (neovládáte-li gudžarátštinu, což byl patrně jeden z jazyků, který uměl - a nesmějte se, mluví jí 46 milionů lidí - tak Farrokh Bulsara) v úterý 5. září 1946 na ostrově Zanzibar u pobřeží Tanzánie. Jméno Farrokh (tedy nikoliv Farookh, jak je občas uváděno a jak je zapsán i ve školním výkazu v Indii) je oblíbené chlapecké jméno, ale i příjmení v Íránu, Střední Asii a mezi muslimy a Pársy v jižní Asii. Vždy mě trochu mrzelo, že se Freddie tak trochu za svůj etnický původ styděl a nevyužil ho (až na drobnou výjimku) v hudební tvorbě. Tedy tak trochu... své skutečné jméno neprozradil ani zástupci kapely pro tisk.

Malý Farrokh s mladší sestrou
Kašmírou (*1952)
Oba rodiče byli Pársové. Jer Bulsarová se narodila v Indii a její manžel Bomi pracoval pro britskou vládu. Kvůli tomu často cestoval po Indii, kam začal jeho syn chodit v roce 1955 do školy St. Peter's v Panchgani, což byla typicky anglická škola. A tak jej čekala anglická sportovní průprava - nejvíc ho nebavil kriket, ale oproti tomu měl být docela dobrý v boxu. Tedy do té doby, než mu to matka zakázala. Projevoval výtvarné nadání, ale ze všeho nejvíc tíhl k hudbě. Začal se učit na klavír, což později vyústilo v kapelu Hectics, která hrála při mnoha příležitostech. Freddie si užíval místa v pozadí, kde hrál na klavír. V roce 1963 se, aniž by školu dodělal, vrátil za rodinou na Zanzibar. Přesto se v některých textech dočtete, že školu dokončil. Mlžilo se nejen o jeho původu, ale i vzdělání - které si měl později "upravit" proto, aby mezi ostatními členy kapely nepůsobil jako nedovzdělanec. Ostrov Zanzibar byl tehdy ještě stále britskou kolonií, ale to trvalo jen do zanzibarské revoluce. Nemá cenu zabíhat do detailů, ale vše vyústilo v to, že rodina, žijící v luxusu, musela jen s několika kufry utíkat do Británie. Tam se nejprve usídlili u příbuzných ve Felthamu v Middlesexu, tolik vzdáleném dosavadnímu luxusu. Freddie, jak už si v té době říkal (a jak ho měli překřtít spolužáci ze St. Peter's, kde mu však spíš říkali Bucky - zkráceninou od Bucktooth, tedy něco jako "trčící zub"), si začal vydělávat brigádami.

Freddieho skica
Jimiho Hendrixe
V roce 1966 si dodělal vzdělání na Isleworth College aby následovalo studium na Ealing College of Art, kde se věnoval grafickému designu a ilustraci. Zásadní změnou pro něj bylo i to, že se odstěhoval od rodičů a pronajal si byt v londýnské čtvrti Kensington. Často kreslil portréty Jimiho Hendrixe, jehož showmanství jej do značné míry ovlivnilo. V té době začal taky objevovat sílu svého hlasu, když si začal prozpěvoval. Buď sám, nebo se svým spolužákem Timem Staffellem. Pomalu mu již bylo patrně jasné, že u grafiky nezůstane a vrhne se do muziky. V poměrně krátkém časovém období prošel třemi skupinami, jejichž názvy dnes zná asi jen málokdo. Zároveň se stal oddaným fanouškem začínající kapely Smile, v níž zpíval jeho spolužák Tim Staffell. Bubeníkem byl Roger Talor, s nímž si později Freddie založil vlastní butik.

Těsně po škole se v srpnu 1969 Freddie setkal s liverpoolskou partičkou Ibex. Od prvních návštěv jejich zkoušek nebyla cesta k  mikrofonu nijak dlouhá. Přestože byla kapela nadšená jeho hlasem, bylo zřejmé, že na něm musí ještě zapracovat. Kapela přesto projezdila kus Anglie, ale když se jim nedařilo v Londýně sehnat smlouvu, rozhodli se vrátit do Liverpoolu. V jejich repertoáru byly v té době především coververze písní Roda Stewarta, Yes či Beatles...
Kapela také na chvíli pod Freddieho vlivem změnila název na Wreckage, ale pořádný úspěch byl stále v nedohlednu. Ani kapela Ibex ani Wreckage však neměla to štěstí, aby se dostala do nahrávacího studia, a tak všechny dochované nahrávky jsou spíše náhodné neprofesionální záznamy. Stejně jako tomu je s písní Green, která zní lehce jako pozdější skladba Queen Mad The Swine.

Přesto z té doby vzešlo něco, co se stalo pro Freddieho příznačné. Stalo se to údajně na vánočním koncertu, kde Freddie, zvyklý se pohybovat po pódiu, utrhl horní část starého stojanu s mikrofonem a ta mu zůstala v ruce. Podle jiných se to stávalo poměrně často. Staré stojany na mikrofony byly těžké a neohrabané, a bylo tak praktičtější odšroubovat a vyjmout jejich horní část. Vánoční koncert měl být jedním z posledních, po němž se kapela rozpadla.

Sour Milk Sea
Oxford Mail, 1969
Počátkem roku 1970 se Freddie přimotal ke konkurzu na zpěváka do bluesové kapely Sour Milk Sea (v mnoha pozdějších textech o Freddiem ji najdete jen pod zkratkou SMS). Kapela v té době hrála dva až tři koncerty týdně. S Freddieho příchodem však získaly zpěváka, který tyto koncerty okořenil. Přesto jich nebylo mnoho. Jedním z důvodů byla patrně Freddieho snaha posunout kapelu jiným směrem, poněkud dál od blues. Neshody a hádky vedly k rozpadu. Během sedmi měsíců to byla již třetí kapela, v níž se objevil Freddie. A co dál? K jeho (a dá se říci že i našemu) štěstí se v té době rozpadla skupina Smile. Freddie nahradil Tima Staffella a navrhl nový název - Queen. Rozhodl se také změnit jméno, neboť Bulsara neznělo nijak hvězdně. Podle jedné z verzí si zvolil jméno Mercury proto, že byl narozen ve znamení panny, jehož vládnoucí planetou je Merkur. Podle jiné verze se tak stalo až po složení písně My Fairy King, v níž je verš "Mother Mercury, Look what they've done to me". Ať tak či tak, zrodil se Freddie Mercury. Nomen omen, říká se. Merkur byl posel bohů, ale slovo mercury lze také překládat jako rtuť či s trochou fantazie rtuťovitý. Myslím si, že to docela sedí...
Nerad bych použil větu, která se nabízí - a zbytek je (rocková) historie - ale skutečně tomu tak bylo. Následujících 20 let se stal Freddie Mercury jedním z nejnápadnějších frontmanů v historii rocku a autorem hitů jako Seven Seas Of RhyeKiller QueenLove Of My LifeBohemian RhapsodySomebody To LoveWe Are The ChampionsBicycle RaceDon't Stop Me NowPlay The GameCrazy Little Thing Called LoveStaying PowerBody LanguageLife Is Real (Song For Lennon)Cool CatIt's A Hard LifeIs This The World We Created...?Friends Will Be FriendsPrinces Of The UniverseMade In HeavenMother Love, či I Was Born To Love You.

Live Aid, 1985
I kdyby složil jen Bohemian Rhapsody, zapsal by se do dějin. Kapela se stala celosvětovými hvězdami. Dobývala Evropu, Severní i Jižní Ameriku, Japonsko... Staly se průkopníky stadionového rocku ve všech (tedy špatných i dobrých) smyslech toho slova. To vše trvalo až do poloviny 80. let. Co následovalo, si nechám na příště...

Stejně jako ostatní členové kapely, i Freddie se v 80. letech na chvíli věnoval sólovým projektům. V jeho případě však nakonec zůstalo u pouhých dvou alb a několika málo singlů. Zatímco album Mr. Bad Guy nebylo až tak velké zklamání (v Británii vydrželo v žebříčcích 23 týdnů), následující Barcelona se vyjma titulní skladby stala záležitostí spíše fajnšmekrů. Obě alba ale dobře ilustrují šíři Mercuryho talentu - od hudby taneční až po operu. A to ani nezmiňuji, že v průběhu své kariéry koketoval i s baletem.

Když v roce 1985 slavil své 39. narozeniny, pronajal si mnichovský Henderson's Club a uspořádal v něm velikou party, jejíž účastníci museli povinně přijít v černobílých kostýmech. Nedávno mi jeden známý řekl, že nesnáší ten dekadentní a úchylný videoklip k písni Living On My Own. Inu, řekl jsem, to není videoklip. To je vlastně dokument z Freddieho narozenin, kterou natočili Rudi Dolezal a Hannes Rossacher (vy ale budete patrně znát remix z 90. let).
O dva roky později nazpíval Mercury cover verzi písně The Great Pretender, kterou můžeme chápat až symbolicky - pretender je ten, kdo předstírá, chameleon. Jak krásně to sedí na skromného a v soukromí prý velmi plachého a tichého chlapce ze Zanzibaru, který se stal jednou z nejteatrálnějších rockových hvězd.

Pojďme si ho tedy na závěr připomenout klipem, v němž krásně paroduje sám sebe a svojí dosavadní kariéru... Tak tedy - všechno nejlepší, Farrokhu!

P.S. Pro všechny, kteří by chtěli oslavit život a dílo Freddieho Mercuryho poněkud neobvykle, tu je zkratka FFAD - Freddie For A Day. Každoroční akce (založená v roce 1992 Lizou Swantonovou, editorkou webu The Mercury Phoenix Trust) se postupem času rozrostla ve velkou charitativní událost, kdy se díky nákupu kostýmů (ale i jinak) můžete finančně spolupodílet na The Mercury Phoenix Trust. Mrkněte na Freddie For A Day, kde můžete přispět na dobrou věc...

P.P.S. Text je lehce upravenou a o funkční odkazy doplněnou verzí textu z roku 2011...

3 komentáře:

Tomáš řekl(a)...

Luďku, už před pár léty jsem Vám chtěl vyjádřit poklonu.
Celý život poslouchám střídavě Queen, ale životopisná kniha Freddieho mi ležela v knihovničce bez povšimnutí a zájmu. Teprve asi před 4 roky mne to zničeho nic chytlo, hltal jsem všechny zdroje, co jsem našel. A stále mne to nepustilo. Bohužel, množství je omezené. Nicméně Freddieho život mne fascinuje a čtení s ním související je vzrušující.
Tím vším chci říci, že jsem narazil i na Váš web a je to super, moc rád to čtu, četl jsem vše do minulosti. Krásně umíte vystihnout spoustu faktu, jsou z toho cítit emoce a při čtení se mi tají dech. Jste skvělý! Ať se Vám daří a pokud někdy opět přispějete k tomuto evergreenu, budu nadšen! Tomáš

Luděk H. Havel řekl(a)...

Neskutečně moc děkuji. Taková slova chvály jsem si snad ani nezasloužil. Vážně děkuji.

Tomáš řekl(a)...

Vše nej k svátku, Luďku. Těším se na další články :-)