Hity oblíbené (nejen) Japonci LIII -I Was Born To Love You

Dnešní singl vyšel přesně před šestnácti lety v Japonsku, ale nebylo to poprvé, co jej posluchači měli možnost slyšet. Původní verze spatřila světlo světa o jedenáct let dříve, v dubnu 1985.

Vydání z r. 1985
www.queenpedia.com

Skladba I Was Born To Love You prvně vyšla 9. dubna 1985 a o 20 dní později ji následovalo první sólové album Freddieho Mercuryho Mr. Bad Guy. Tento počin vznikal v době po albu Hot Space (ti, co sem občas zabrousí, už vědí, ti ostatní se mohou podívat třeba sem a nebo se prostě spokojit s faktem, že tento funky-disco úlet nepaří k nemilovanějším výtvorům Queen). Aby členové skupiny vypadli z kolotoče album-turné-album, rozhodli se vzít si na rok 1983 volno. Freddie se ale na odpočinek necítil, a tak po koncertu na stadiónu Seibu Lions v japonské Tokorozawě, začal dávat dohromady skupinu hudebníků a během roku 1983 se pustil do nahrávání.

Když někdo vyrazí na sólovou dráhu, znamená to často konec skupiny, ale ne tak v případě Queen. Roger Taylor měl v té době za sebou již album Fun In Space a připravoval následující Strange Frontier, Brian May se vydal do USA, aby tam s partou muzikantů (mezi nimiž byl mj. Eddie Van Halen) jen tak pro radost stvořil Starfleet Project a John Deacon usiloval o další dítě, což se mu povedlo a koncem roku 1983 přišel na svět jeho čtvrtý potomek, syn Joshua. Ale zpět k Mercurymu - ačkoliv fungovala ve skupině jistá dávka demokracie, bylo mu po hádkách doprovázející vznik alba Hot Space jasné, že jsou hudební proudy, kde mu bude lépe samotnému. A tak začalo vznikat jeho první sólové album, jehož nahrávání se protáhlo až do začátku roku 1985. Ne že by na albu pracoval nepřetržitě dva roky, ale stihl mezitím s Queen natočit The Works a absolvovat turné po Evropě, Africe (ano, nešťastné Sun City), Jižní Americe, Novém Zélandu, Austálii a Japonsku.

Výsledné album se dost liší od toho, co dělal Mercury s Queen. Nejen že v té době hodně kouřit, aby mu zhrubl hlas, ale celá deska se nese v (euro)disco-tanečním rytmu a pro mnohé fanoušky byla šokem a zklamáním. 

Při zpětném pohledu jde však o úžasný artefakt osmdesátých let, album tak gay, že ho buď nenávidíte, nebo milujete. Ostatně slovo gay znamená i veselý, pestrý, rozmařilý, bezstarostný a živý. A to skutečně celé album je. I Was Born to Love You vznikla patrně v New Yorku a původně byla určená na album Queen The Works. Nestalo se, a tak ji 25. května 1984 nahrál Mercury v Mnichově pouze za doprovodu piána. Proslýchá se, že byl s touto verzí spokojený, ale nahrávací společnost jej přiměla upravit ji do tanečnější podoby, aby mohla vyjít jako singl. Poslechneme-li si zbytek alba, těžko říct, jak to bylo... Výsledek se v žebříčcích ve Velké Británii dostal na 11. místo, zatímco v USA pouze na 76. Videoklip režíroval Davida Malleta, který pro Queen natočil již Bicycle Race, Under Pressure, Radio Ga Ga, I Want to Break Free, Hammer to Fall, Who Wants to Live Forever nebo I Want It All. Nejradši na něm mám především pasáž, v níž Freddie řádí se "svojí láskou".

Japonské vydání z r. 2004
www.queenpedia.com

Posuňme se nyní o deset let dopředu, do roku 1995. Zbylí tři členové skupiny Queen se scházejí ve studium, aby dokončili to, co Freddie již nestihl - album následující po Innuendu, které vyšlo v únoru 1991. Vzniklá deska pojmenovaná příznačně Made In Heaven (o skladbách Heaven For Everyone, You Don't Fool Me a A Winter's Tale jsem tu psal loni) byla složena z posledních skladeb, které stihl Mercury za svého života nahrát a také z jeho sólové tvorby, nově upravené zbylými členy kapely - It's a Beautiful Day,  Made in Heaven a právě I Was Born to Love You. Tyto předělávky u nejskalnějších fanoušků nevyvolaly přílišné nadšení - proč vylepšovat něco, co už dokonalé je? Mercury měl své důvody, proč se rozhodl tento materiál natočit sólo. Na druhou stranu - Brian May se měl později o albu Mr. Bad Guy vyjádřit poněkud podrážděně, neboť poděkování "Brianovi, Rogerovi a Johnovi za nevměšování se" mělo být dost daleko od pravdy - je sice fakt, že se na samotném nahrávání nepodíleli, ale některé skladby byly chystané na alba Queen a možná i proto zní kytara Paula Vincenta v některých skladbách až podezřele mayovsky. Napadá mě podvratná myšlenka, že ke "zrockování" skladby I Was Born To Love You došlo takříkajíc na revanš. Těžko říct, co by si o nové verzi myslel jejich autor, ale rozhodně neznějí jako sólová skladba, nýbrž jako poctivá pecka od Queen.

Kromě tohoto "upgradovaného" klipu vznikl ještě jeden - jak jsem tu již ostatně psal - v době, kdy začali pracovat na Made In Heaven, bylo všem jasné, že natáčení videoklipů bude problém. V té době se BFI potýkal s nedostatkem financí pro začínající režiséry. Queen jim poskytli peníze a v rámci projektu Made In Heaven: The Films vzniklo osm "kraťasů-klipů". Na píseň I Was Born To Love You natočil jeden z nich režisér, kameraman, scenárista a střihač Richard Heslop.

Obě verze jsou však nesporně silnými skladbami, které zaujmou. Možná právě díky tomu se píseň objevovala i v reklamách - a možná i díky tomu, že Queen měli oddané fanoušky v Japonsku - právě tam. Již v 80. letech ji využila japonská kosmetická firma Noevia. Nová verze písně vyšla jako singl exkluzivně jen v Japonsku, a to proto, že píseň byla použita v reklamě na Ichiban Shibori, japonský ležák amerického typu z pivovaru Kirin (klidně klikněte, ale moc si asi nepočtete). I Was Born To Love You se tak stala jejich druhou skladbou, která dobyla japonské hitparády od Teo Torriatte (Let Us Cling Together) z roku 1977. Slávu novější verze (tedy od Queen) obnovilo v roce 2004 její použití v jedenáctidílném televizním seriálu Puraido (na DVD si jej můžete objednat třeba zde). O dva roky později se kvalitní cover verze stala podkresem čtvrtého levelu hry Elite Beat Agents pro Nintendo DS. Když už je řeč o cover verzích, jednu vydal v roce 2011 americký hudebník Andrew W.K. Zajímavé je, že jeho singl vyšel opět jen v Japonsku.

A jak jinak ukončit dnešní příspěvek než krásnou japonskou reklamou - jak jinak - s písní I Was Born To Love You. Nebo spíš Narodil jsem se abych měl rád Cup Noodle, jak se jmenují vydatné instantní japonské polévky. Tak vydatné, že postavily Freddieho na nohy a on mohl v roce 2011 japonsky zazpívat o jejich blahodárném účinku...

Hity neznámé Brity LII - Liar

Znáte to klišé "Začátky jsou těžké"? Pro dnešního oslavence to platí měrou vrchovatou. Abychom se podívali na historii singlu Liar, který dnes slaví 38 let od svého vydání, musíme se zanořit v historii až k počátkům skupiny Queen a vlastně ještě dál...

Brian May, Tim Staffell, Roger Taylor

Než totiž spatřila světlo světa Královna, byl tu Úsměv. Tedy skupina Smile. Trojice Brian May, Roger Taylor a Tim Staffell dosáhla koncem 60. let určitého lokálního úspěchu, ale zdálo se, že to nikam nevede. První, kdo to vzdal, byl zpěvák Tim Staffell, který odešel ke kapele Humpty Bong. Slyšeli jste o nich někdy? Patrně ne, protože vydali všeho všudy jeden singl. Dvojice Roger Taylor a Brian May se tak ocitla na rozcestí. Skončit hudební kariéru a vrátit se na školu, nebo to zkusit s tím excentrickým studentem umění, se kterým je seznámil právě Tim, a který jim dlouho radil, co a jak mají zlepšit? Neměli co ztratit a tak se novým členem kapely stal Freddie Bulsara. Teď už jen sehnat basáka. To taky nebylo zcela jednoduché, ale nakonec začátkem roku 1971 našli toho pravého - Johna Deacona.

Queen (1973)

Kapela hrála po hospodách, klubech, kolejích... ale žádný větší úspěch nepřicházet. Aby k tomu došlo, museli by mít v portfoliu nějaké profesionální nahrávky. Jenomže nahrávat ve studiu bez smlouvy s nahrávací společností bylo nemožné. A získat smlouvu zase nešlo bez nahrávek. Tak trochu začarovaný kruh. Dovolím si ale další klišé - pomohla jim náhoda. V září 1971 se Brianovi ozval kamarád Terry Yeadon a řekl mu, že do studia De Lane Lea v Soho hledají nějakou hodně hlasitou kapelu, aby prubla jejich nové vybavení. Z takřka beznadějné kapelky byla najednou skupina, která měla v ruce pět demonahrávek - Great King Rat, Keep Yourself Alive, Jesus, The Night Comes Down a Liar. Ale možná ještě víc jim pomohla další známost - John Anthony, se kterým spolupracovali již jako Smile, byl natolik zaujatý jejich hudbou, že je doporučil Barrymu a Normanu Sheffieldovým z Trident Studios. Tedy do studia, kde nahrával například David Bowie nebo Paul McCartney. A právě kvůli těmto hvězdám mohli Queen nahrávat pouze v době, kdy bylo studio volné. Brzy ráno, pozdě večer, přes noc... Je s podivem, že nakonec dotáhli album do zdárného konce, i když to trvalo celý rok. Vinu na tom nesl i jejich perfekcionismus... Začátkem roku 1973 (!) bylo tedy album hotové a díky novým smlouvám s EMI a Elektra Records vyšlo už červenci. Sice získalo jen velmi malou pozornost, ale rozhodně to bylo něco - debutové album Queen s názvem Queen.

Americké vydání pro rádia
www.queenvinyls.com

Jedním z vydaných singlů (vyšel v USA a Thaisku) byla právě skladba Freddieho Mercuryho Liar. Tato jedna vůbec z nejtvrdších písní skupiny Queen měla na koncertech přes osm minut, na albu bezmála sedm a singlová verze trvala něco málo přes tři minuty. Zkrátka taková hodně ořezaná a oškubaná rádiová digest verze. Baskytarista John Deacon si v písni (asi) zazpíval sbory a odvedl v něm skvělý kus práce při sólu na basovou kytaru. A přitom šlo o píseň, která vznikla ještě před jeho příchodem do kapely. Tak či onak - kapela byla kompletní a bylo třeba jejich tvorbu řádně propagovat. A tak 9. srpna 1973, ve studiu na londýnské Brewer Street, vznikly jejich vůbec první videoklipy. Jeden z nich byl pro otvírák alba Keep Yourself Alive a druhý právě pro skladbu Liar. Ač měl režisér Mike Mansfield patrně dobré úmysly, oba klipy se kapele zdály jako velký malér.

Jedním z důvodů bylo použití různých technik zkreslení a deformací obrazu. To, co je tenkrát znechutilo, se o necelé dva roky později stalo základem klipu Bohemian Rhapsody. A tak se na začátku října téhož roku uchýlili do St Johns Woods Studios a za spolupráce Barryho Sheffielda natočili obě písně v nových, temnějších verzích, které mnohem více odpovídali jejich tehdejšímu pódiovému stylu.

Thajské vydání

Jak jsem již zmínil - singl vyšel i v Thajsku a toto vydání (šlo de facto o EP a nikoliv SP) patří ke sběrateli vyhledávaným raritám - na stránkách QueenVinyls je ve stovce rarit na 72. místě. Pohled na přebal desky vpravo to lehce ozřejmí. Jde totiž o skutečně exotický kousek - nejde totiž o desku skupiny Queen, ale o dost zvláštní a svérázný mix. EP otvírají američtí Kiss a jejich vůbec první singl Nothin' To Lose. Následují Queen a Liar. Druhou stranu zahajuje Paul McCartney a skupina Wings se skladbou z jejich třetího alba Band On The Run Jet. A aby byla tato sestava ještě zajímavější, závěrem desky byla titulní skladba posledního studiového alba skupiny Alice Cooper (další alba vydával již pod svým jménem) Muscle Of Love. Opravdu pestrá sestava...

Americké vydání singlu nebylo sice tak pestré,  neboť nabídlo na obou stranách desky tutéž kapelu, ale svým způsobem to zase tak pravda nebyla. Skladba Doing All Right je totiž písní skupiny Smile a autory byli Brian May a Tim Staffell. Skladba prošla od svých počátků až po vydání na albu Queen několikerou změnou. Poslechněme si pro zajímavost verzi z června 1969, kterou nahrála trojice Brian May, Tim Staffell a Roger Taylor ve studiu Trident.

Pozměněnou a o něco tvrdší verzi nahráli s Mercurym již jako Queen v roce 1973.

Před několika lety mi v mysli vytanul jeden nápad, který jsem zrealizoval nedávno. Výsledek není zcela přesvědčivý, chtělo by si s tím ještě pohrát, ale přesto si dovolím tímto výtvorem dnešní příspěvek ukončit. Tak tedy: Jak by zněla skupina, v níž by zpíval Tim Staffell s Freddie Mercurym? Tedy takový duet, který nikdy nevznikl. Tedy duet... další part zpívá Roger Taylor (tato verze je převzata z nahrávky v BBC z 5. 2. 1973). Dodám, že o fotografie se postaral slavný fotograf rockových hvězd Mick Rock. A teď už snad jenom: Enjoy!

Top Queen aneb Úplně debilní příspěvek

Předem upozorňuji, že následující text přijde vtipný možná jen několika málo lidem, kteří milují a) skupinu Queen, b) Top Gear c) absurdní (nebo spíš blbý) humor nebo d) vše dohromady. A nebo možná taky nikomu...

Když jsem tu nedávno v souvislosti se singlem Don't Stop Me Now zmiňoval pořad Top Gear, vzpomněl jsem si na jeden svůj zcela pitomý nápad. To mě ani tak nezarazilo, protože pitomé nápady mívám poměrně často. Co bylo však mnohem více zarážející, byl fakt, že jsem se touto pitominou nezabýval sám. Když jsem hledal, v kterém že to přesně dílu Top Gearu proběhla soutěž o nejlepší řidičskou píseň, narazil jsem na post ve fóru, kde uživatel Laba řeší právě tu pitomost. Finský diskutér Laba se zabývá myšlenkou, zda lidé z Top Gearu nepřipomínají členy skupiny Queen... První odpovědí na originální post mu bylo: "Pro tento příspěvek není na internetu dost facepalmů." Český ekvivalent nenalézaje, ilustruji:

Nebo spíš takhle?

A nebo možná dokonce takto:

Tak, ale zpět k této hluboké myšlence. Život by se neměl brát moc vážně a proč se nepobavit i naprostou kravinou. Začnu s tím, o němž mám v této analogii největší pochybnosti. Ano, hlavní showman. Obrovské charizma, silný hlas, velké plány a velké ego!

Jeremy Clarkson & Freddie Mercury

Ano, trochu to pokulhává, neboť o Freddiem Mercurym se tvrdilo, že byl onou teatrální godzillou jenom na jevišti, zatímco v soukromí to byl vlastně tichý a plachý člověk. Laba, autor originálního postu, ale dodává, že ani Jeremy Clarkson neřve "Sííííláááá", když doma používá svůj mixér. Tedy pokud to není osmiválec. Autor dodává, že jsou oba frontmani, kuřáci a milovníci luxusních aut. Mercury vlastnil Rolls-Royce Silver Shadow z roku 1974, u Clarksona to je poněkud komplikovanější. A s knírem by Jeremy vypadal úplně stejně. Dobře, i Laba se smířil s tím, že si podobní moc nejsou. Ačkoliv...

Jerry & Freddie

Pro ty, co se dočetli až sem (děkuji vám za důvěru), pokračujeme: Tak schválně - rozčepýřené vlasy, podezřele bílé zuby, pohled štěněte a přesto jde o bouřliváka s láskou k rychlým automobilům. Koho popisuji? Rogera Taylora nebo Richarda Hammonda? Tady si naopak myslím, že ta podobnost docela sedí:

Roger Taylor a Richard Hammond

Ti, kdo sledují Top Gear vědí, že jedním z moderátorů je James May. Zkuste si dát do Googlu jména James May a Brian May a naleznete několik odkazů na dotazy, zda nejde o bratry. Oba se sice narodili v Anglii, ale nějakých 110 km od sebe. James roku 1963 v Bristolu a Brian roku 1947 v Hamptonu. A navíc - Brian je jedináček. Takže není May jako May (ostatně o tom jsem se už zmiňoval). Brian má sice syna Jimmyho, ale ten se narodil až roku 1978. Takže příbuzní nejsou...

James May a Brian May

Opět nesmysl? Tak jednak vlasy. James sice nemá Brianovy kudrny, ale delší jsou. Všimněte si také podobného úsměvu. Našel jsem i podobnější fotku, ale Brian tam byl v růžové, tak jsem použil tuto. Co je spojuje je i nesporná inteligence. Zatímco James občas udivuje (a občas unavuje) svými znalostmi z fyziky, Brian má doktorát z astrofyziky. Jamesovi přezdívají "Captain Slow", či chcete-li v překladu Primy Cool "kapitán Šnek". Brianovi trvalo dokončení disertační práce 36 let. A oba mají hudební talent! O Brianovi nemá cenu mluvit, ale James May, který má bakalářský titul z hudby (!), hraje na flétnu a klavír...

... ale rozhodně mu není cizí ani - ano, hádáte správně - kytara!

A kdo nám zbývá? Nenápadný, nemluvný, neusmívá se... a spí v lese hlavou dolů (tedy alespoň jeden z nich)...

Stig & John Deacon

Zde si ale s Labou dovolím nesouhlasit, protože ve spojitosti s tajemným Stigem se mi vybavuje spíše Freddie Mercury. U něj, stejně jako u Stiga, nikdo neví, kdo to je (nebo byl). Tedy kdo doopravdy. A je tu navíc zásadní odhalení - Jeremy Clarkson je o devět let mladší bratr Johna Deacona! Důkaz hovoří za vše:

Jezza & Deaky

A s touto bombou na závěr se loučím! :-D