čtvrtek 29. září 2011

Freddie Doesn't Live Here Anymore

Nedávno jsem psal o Freddieho narozeninách, o jeho narození na Zanzibaru, studiu... a pak mě napadlo, kde všude ten člověk vlastně žil? Narozen na Zanzibaru, studoval v Indii, pak útěk s rodinou do Velké Británie, nejprve chudé začátky, pak hvězdná kariéra, apartmán v New Yorku, Mnichově, vybavování luxusního domu na Logan Place, "exil" v Montreux... Pojďme se prstem po mapě (nebo spíš kurzorem po Google Maps) vydat za Mercuryho bydlišti.

To, že se Mercury, respektive Bulsara, narodil na Zanzibaru, ví dnes snad už každý, kdo kdy jeho jméno slyšel. To, že jde o ostrov dlouhý 85 a široký 30 km, ví už lidí méně. Je tedy zhruba stejně velký, jako Fuerteventura (jeden z Kanárských ostrovů), skotský Skye nebo řecký Lesbos. Pokud máte obsesi ještě větší než já, a chcete navštívit místa jeho dětství, budete se tam muset vydat letecky. Ideálně je směřovat do Tanzánie, konkrétně do Dáresalámu (Dar es Salaam - třeba z Heathrow to není ani 10 hodin). Nemusíte nutně do Londýna - dostat se tam dá i přes Istanbul, odkud létají pravidelné linky Turkish Airlines. Z Dáresalámu se na ostrov dostanete lodí či letadlem (rozdíl v ceně je cca 5$). Nesmíte ale zapomenout, že celé cesta je poměrně dlouhá nákladná (proto jsem ji osobně neabsolvoval a dost pochybuji, že se mi to někdy povede). Průvodci také varují - nezapomeňte se nechat očkovat proti žluté zimnici (pro nakažené cizince je z 50% smrtelná) a pozor si dejte i na malárii. Ale jinak - ráj na zemi...

Zde bych si dovolil poznamenat, že od roku 2011, kdy byl tento text psán, se situace poněkud změnila. Nejenom v tom, že Zanzibar bude jedním z dalších cílů mých cest, ale především v tom, že se na něj dostanete letecky z Prahy (pravda, s mezipřistáními - v Amsterdamu, Nairobi nebo Paříži či Dubaji... záleží na letu, který zvolíte).
Zvětšit mapu
Teplota sleze málokdy pod 18°, většinu roku se spíše pohybuje nad 30°C (což je možná jeden z důvodů, proč se biografie věnující se Mercurymu shodují na jeho zimomřivosti...). Podle dostupných pramenů (a toho, co se mi podařilo vygooglit), žila rodina Bulsarových ve Stone Town, staré části Zanzibar City, konkrétně na Kenyatta Road. Žádné vzpomínkové desky tu nehledejte, neboť Mercury jako homosexuál (který navíc zemřel na AIDS), zde nebyl příliš připomínaný (to již také není uplně pravda, neboť zde naleznete "oficiální atrakci" Mercury House. Je-li to skutečně onen dům, těžko říct.) V domě v současnosti sídlí Camlur's Restaurant. Podle jiných zdrojů však bydleli o kousek severněji. Ať tak či tak, prostředí Stone Town a pobřeží Indického oceánu je skutečně malebné...
Rodiče Farrokha Bulsary byli z Indie a právě tam jej v roce 1955 poslali studovat. Jen pro představu, co to pro mladého chlapce muselo být - tato cesta trvala 8 týdnů. St. Peter’s School v západoindickém Panchgani, byla založena v roce 1904. Tato internátní škola se rozkládá na 58 akrech nějakých 1300 metrů nad mořem.
Gladstone Avenue 22
V roce 1963 se vrátil za rodinou na Zanzibar. Zanzibarská revoluce však přinutila rodinu odstěhovat se do Británie, kde se usídlili v řadovém viktoriánském domku ve Felthamu v Middlesexu. Město v západní části Londýna leží zhruba 3 km od letiště Heathrow, kde si mladý Freddie začal přivydělávat. Bydlel tenkrát se svými rodiči Bomi a Jer a sestrou Kašmírou na Gladstone Avenue 22. Spolupracovníci na letišti se mu posmívali pro jeho útlé, takřka ženské ruce. Většinou je prý odbyl tím, že to nevadí, protože jednou z něj bude hvězda...

V roce 1966 se Freddie rozhodl udělat zásadní změnu - odstěhovat se od rodičů. Z relativně nudného předměstí se přesunul do Kensingtonu - čtvrti, kde to žilo. Jeho první byt bychom našli v domě č. 12 na Stafford Terrace. V té době studoval na Ealingu, což měl sice trochu z ruky, ale bohatě mu to vynahradila lákadla Kensingtonu. O tři roky později, když odešel z Ealing College, si pronajal společně s Rogerem Taylorem za deset liber týdně nedaleko odsud (asi deset minut chůze), na Kensington High Street 49, butik.

Na začátku 70. let, když se dali dohromady Freddie a zbytek kapely Smile (tedy Brian May a Roger Taylor), hledali nějaký čas stálého baskytaristu. Stal se jím John Deacon. V té době neměla začínající kapela moc peněz a proto žili pohromadě na adrese Sinclair Road 36. 
První Freddieho velkou (a dá se říci že i osudovou) láskou byla Mary Austin. Společně měli byt v domě na Holland Road č. 100. Nepodařilo se mi (zatím) nikde zjistit, zda Mercury bydlel dříve na Sinclair Road či na Holland Road. Tím pádem není ani zřejmé, kde (a zda) bydlel John Deacon. Každopádně v bytě na Holland Road vznikly jedny z prvních oficiálních fotografií skupiny, které byly později použity na zadní stranu jejich prvního eponymního alba. Jejich autorem byl Douglas Puddifoot, starý Rogerův kamarád z Trura. Na rozdíl od pozdějšího častého fotografa, Micka Rocka, měl Puddiffot to štěstí, že zažil kapelu ještě s Mikem Grosem. Což by mohlo znamenat, že pořadí těchto bytů je obrácené...
Udělejme skok do doby, když byl Farrokh Bulsara minulostí a jméno Freddie Mercury znal snad celý svět. Na začátku 80. let objevili Queen Ameriku (nebo Amerika Queen?). Skupina tam vystupovala poměrně často, a tak se brzy jevilo neustálé bydlení po drahých hotelech jako zbytečný luxus. Užitečnějším řešením se jevilo pořídit si vlastní bydlení. A nebyl by to asi Mercury, kdyby jeho hledání nebylo poněkud velikášské. Peter Freestone vzpomínal, že makléřka vybrala 100 nemovitostí po celém New Yorku. Freestone viděl pětadvacet a sám Mercury navštívil deset. Vítězem se stal apartmán v budově Sovereign Buildings na 425 East 58th Street
Konkrétně v předposledním, 43. patře této budovy. Hlavním lákadlem byl krásný výhled a fakt, že z něj je vidět celkem sedm newyorských mostů přes East River. "Skromný" apartmán skýtal mimo jiné menší terasu a kromě několika pokojů i čtyři a půl koupelny. Byt byl po jeho smrti prodán a jeho dosavadní majitel se ho zbavovali v roce 2010. Pořizovací cena? Pouhých 4,35 milionů dolarů. K tomu připočítejte měsíční náklady 5 802 dolarů. A to se vyplatí, nemyslíte? Ačkoliv podle dostupných informací je patrné, že apartmán už zdaleka nevypadá tak, jak jej ponechal Mercury. Takže jsem se rozhodl, že do koupě nejdu...
Barbara Valentin
80. léta byla doba, kdy se Freddie naplno věnoval objevování své sexuality. A vedle New Yorku trávil spoustu času v Německém Mnichově. Kromě nahrávání ve studiích Musicland prožíval vášnivý vztah s Winnie Kirchbergerem, rakouským restauratérem, jehož způsoby nebyly právě gentlemanské. Většina pramenů se o něm zmiňuje jako o nevzdělaném hulvátovi. V tu dobu jej Freddie provokoval k záchvatům žárlivosti svým dalším milencem, Jimem Huttonem. A aby toho nebylo málo, jeho třetí láskou se stala o šest let starší herečka Barbara Valentin. To, že se tato rodilá Rakušanka, "německá Jane Mansfield", zamilovala do gaye, nebylo nic tak nelogického - kromě hraní v lehce erotických filmech často spolupracovala s režisérem, ke kterému vzhlížela. A nebyl jím nikdo jiný, než Rainer Werner Fassbinder... A právě s ní si později koupil mnichovský byt. Po troše pátrání jsem došel k závěru, že se jejich apartmán nalézal na Hans-Sachs-Straße 22. Mapy na Googlu však v tomto případě poněkud mlží, zatímco Bing je o něco sdílnější.

Queen na břehu Ženevského jezera
1988
A jsme-li u německy mluvících sousedů, nedá mi to a musím zaskočit do Švýcarska. Tam se Queen poprvé uchýlili v roce 1978, aby tam v Montreux v Mountain Studios (které později koupili) nahrávali materiál pro další album. A toto městečko se později stalo i Mercuryho útočištěm. Na sklonku svého života, kdy bylo jeho londýnské sídlo (o něm záhy) obleženo paparazzi, číhajícími na chřadnoucí star, se tam skupina často uchylovala. Městečko, jehož počet obyvatel je srovnatelný s Litoměřicemi (tzn. ani ne 25 tisíc) se nachází na  severovýchodním pobřeží Ženevského jezera (což je mimochodem ta voda, nad níž se vznáší kouř v klasice Deep Purple). Oblíbeným místem byl domek na břehu, s výhledem na celé jezero. V Montreux si Mercury pořídil vlastní byt až v roce 1991. Nikdy si jej však již neužil. Přesto v Montreux byly natočeny i zcela poslední skladby, mezi něž patří i Mother Love, nahrávaná na začátku listopadu 1991. Montreux je také doposud jediné místo, kde má Mercury svoji sochu. Původně měla stát v Londýně, ale úřady to nepovolily. A tak plastika Ireny Sedlecké shlíží na Ženevské jezero. A památných míst v Montreux je víc.

Mary Austin v Garden Lodge, 2000
Ani jedno z výše uvedených sídel (snad s výjimkou sochy ve Švýcarsku) však nemá status onoho poutního místa, kam se čas od času (tedy zejména v době jeho nedožitých narozenin a výročí jeho úmrtí) schází fanoušci, aby tam položili květinu, napsali vzkaz, či jenom tak tiše zavzpomínali (najdou se však i tací, kteří se na tom místě nechovají právě pietně - pro fotku či pár rozmazaných záběrů jsou schopni lézt na zeď obklopující Mercuryho poslední bydliště a obtěžovat současnou nájemnici, kterou není nikdo jiný, než Mary Austin, "vdova" po Freddiem Mercurym). Jeho dům, Garden Lodge, se nachází na Logan Place 1. Za vysokou zdí, jejíž celistvost narušují jen dvoje zelené dveře (ty pro personál vidíme níže vpravo, vchod pro obyvatele domu skrývá lampa). Drobná poznámka: Jak je vidět, Google Mapy se (patrně na něčí žádost) rozhodli i zde "mlžit" a dům, respektive zeď, která jej obklopuje, byla rozostřena).

Stačí kousek popojít a vidíme je (díky, Google, nevidíme). Ač návštěvy fanoušků nemají již dávno tu sílu, jako v době těsně po jeho smrti, dodnes jsou tyto dveře pokryty vzkazy. Tedy dodnes - Mary Austin je čas od času nechá vyčistit, opravit a přetřít, ale zanedlouho je pokrývá další várka. Často je jich tolik, že se překrývají a nejsou už ani čitelné. A ty co jsou, opakují podobné věty v různých jazycích: Freddie, chybíš  nám; Stále tě milujeme, Show Must Go On!

Garden Lodge
Dům našla Freddiemu Mary Austin. Koupil jej dům v roce 1980, avšak přestěhoval se do něj až krátce po vystoupení na Live Aid v roce 1985. Do té doby zde probíhaly stavební změny, a to jak v interiéru, tak na zahradě. Peter Freestone, Mercuryho osobní asistent, který spolupracoval s kapelou od roku 1979 a u Mercuryho byl v době jeho smrti, ve své knize vzpomíná velmi detailně (dalo by se říci, že možná až příliš detailně) na podrobnosti Garden Lodge. Dům byl dříve ve špatném stavu, přestavěn na bydlení pro dvě rodiny. Během rekonstrukcí byl dům také zdoben výsledky Mercuryho nákupů - a to zejména z Japonska (ale byly tu i obrazy od Louise Icarta, Salvatora Dalího, Marca Chagalla či Jamese Tissota).
Postavíme-li se proti zdi čelem a podíváme-li se doleva, uvidíme vjezd do Logan Mews, slepé vedlejší uličky. To, že Mercury vlastnil nemovitosti i tam zas není tak známé (rozhodně ne tak, jako v případě Garden Lodge).

Logan Place z ptačí prespektivy
Nahlédneme-li do uličky, uvidíme nízké bílé domky, nalepené na zeď, obestírající jako hradbu jeho hlavní sídlo. Domy na Logan Mews koupil až o něco později a nebyla to náhoda - dům č.  5 & 6 navazuje dveřmi na zahradu Garden Lodge. Přesněji - z přízemí domu vedou dveře skrz zeď obestírající Garden Lodge. Mercury nechal i tuto nemovitost zrekonstruovat a poněkud přestavět. Jak dodává Freestone - ač to tak nevypadá, šlo o poměrně prostorný dům. Pro představu - ač to na Google Maps vypadá malebně, je z fotografie (převzaté z Bing Maps) zřejmé, že zahrada kolem Garden Lodge (a rozloze asi 1/3 akru) byla doslova zelenou oázou uprostřed rušné části Londýna. Což byl ostatně také důvod, proč i zahrada procházela značnými změnami.
V přízemí jsou garážová vrata, zabírající téměř polovinu celého domu číslo 6. Za garáží bylo (slovy Petera Freestonea) "malé Freddieho království" - malé soukromé lázněMálokdo chápal, proč trval Freddie při přestavbě Garden Lodge na tom, aby dveře na zahradu přímo navazovaly na cestu vedoucí do Logan Mews. Těžko říct, zda v předtuše budoucnosti, ale Peter Freestone tuto vynalézavost ocenil po jeho smrti. Zpěvákovo tělo v rakvi, zapnuté v igelitovém pytli (ano, není to příliš pietní, ale takový je postup při smrti na nakažlivou chorobu) bylo vyneseno z Garden Lodge přes zahradu do garáže v Logan Mews, odkud vyjížděl černý pohřební Rolls Royce. Freddie Mercury naposledy opustil svůj dům...

1 komentář:

Tomáš řekl(a)...

Nenápadný, leč velmi zajímavý článek. A té práce, které se za ním muselo skrývat ...