Před sedmadvaceti lety vyšel singl s patrně nejslavnější skladbou ze skladatelské dílny tichého baskytaristy Johna Deacona I Want To Break Free. Píseň, kterou znají snad i ti, kterým název Queen nic neříká...
 |
| www.queenvinyls.com |
Ještě, než se vrhnu na tento profláklý flák (jinak to snad ani říct nejde), dodám, že na straně B byla skladba Briana Maye a Rogera Taylora Machines (Or 'Back To Humans'). Tuto skladbu můžeme chápat jako souboj elektroniky (a elektronické hudby) s člověkem (a poctivou rockovou hudbou). Na americkém kontinentu vyšla skladba v instrumentální verzi.
A teď nádech... jdeme na to... John Deacon, tichý a plachý člen skupiny, ale zároveň neuvěřitelný zjev - a tím nemyslím jeho neustále se měnící háro (na to ještě dojde časem řeč), nebo jeho podobnost s Anthony "C-3PO" Danielsem ale fakt, že přestože byl přes 20 let členem patrně největší rockové kapely (dobře, tak jedné z největších), která byla vyhlášena svými divokými večírky a kde se to ženami (a muži) jen hemžilo, zůstal od roku 1971 s toutéž dívkou (a od roku 1975 manželkou), která mu v rozmezí let 1975-1993 porodila pět synů a jednu dceru... a pak se mu divte, že odešel na hudební důchod. Tak tedy tento nejmladší, nejnenápadnější a nejvěrnější člen kapely složil samostatně "pouze" čtrnáct skladeb. Pouze v uvozovkách je na místě, neboť šlo o hity jako You're My Best Friend, You And I, Spread Your Wings, Another One Bites The Dust a nebo právě I Want To Break Free.
Píseň se stala celosvětovým hitem. V Rakousku a Nizozemí se vyšvihla na první místa hitparád, v Irsku na druhé, v Británii na třetí... a v USA... na 45. místo! Důvod? Američané nepochopili dnes již klasický videoklip, který byl zakázaný na MTV (vysílat se směl až v roce 1991) a de facto ukončil slávu kapely v USA.
22. března 1984 začalo v londýnských studiích Docklands Limehouse jeho natáčení. V režii Davida Malleta se členové kapely poměrně věrně převtělili do postav britského seriálu Coronation Street (s výjimkou Mercuryho, jehož seriálový předobraz byl blond... a ehm... neměl knír). Autor skladby se transformoval do postavy drsné a neústupné babči Eny Sharplesové tak dokonale, že jej jeho pětiletá dcera Laura nepoznala a rozbrečela se. Natáčení videoklipu končilo 5. dubna poté, co Freddie Mercury dotočil s členy Královského baletu úryvky z Debussyho Faunova odpoledne inspirované W. F. Nižinským. Klip za 100 tisíc liber (dnes by to bylo bezmála 600 tisíc liber!) má ve výsledku tři části.
Úvod není veřejnou proklamací transvestitismu a Mercuryho homosexuální orientace (jak si mysleli Američané a proto klip zakázali), ale parodií na britskou soap operu Coronation Street (taková britská Ulice, až na to, že másla na Nově vysílají od roku 2005, zatímco Coronation Street od roku 1960 a v dnešní době běží nějaká 7376. epizoda). Skrze dveře šatníku se přesuneme do (patrně) uhelných dolů, kde jsou členové kapely (všimněte si, jak jsou prostorově rozmístěni) obklopeni "horníky" - fanoušky (které již takto využili při natáčení klipu Radio Ga Ga). Poslední část je baletní, která vznikala pod dozorem sólisty Královského baletu Wayna Eaglinga.
Roger Taylor to později v jednom z rozhovorů shrnul slovy: "Dřív jsme udělali několik seriózních a epických klipů a přišlo nám, že je čas na srandu. Chtěli jsme dát najevo, že se nebereme příliš vážně, že se sobě můžeme pořád zasmát. A myslím, že se to povedlo." Přesto byli i britským tiskem obviňováni, že kazí mládež - ostatně pohled na čtyři bezmála čtyřicátníky, z nichž jeden je zjevně gay, kterak poskakují v ženských šatech, přišel mnohým přinejmenším zvláštní. K "lehkému" nedorozumění došlo i v Jižní Africe a Jižní Americe, kde posluchači píseň chápali jako protestsong a hymnu proti útlaku. To kapele došlo až v momentě, kdy Mercury nakráčel v na pódium v ženském převleku a z publika začaly za pískotu létat plechovky a dokonce prý i kameny. Ale nechme mudrování, pohodlně se usaďme a užijme si I Want To Break Free...
Píseň se stala celosvětovým hitem. V Rakousku a Nizozemí se vyšvihla na první místa hitparád, v Irsku na druhé, v Británii na třetí... a v USA... na 45. místo! Důvod? Američané nepochopili dnes již klasický videoklip, který byl zakázaný na MTV (vysílat se směl až v roce 1991) a de facto ukončil slávu kapely v USA.
Úvod není veřejnou proklamací transvestitismu a Mercuryho homosexuální orientace (jak si mysleli Američané a proto klip zakázali), ale parodií na britskou soap operu Coronation Street (taková britská Ulice, až na to, že másla na Nově vysílají od roku 2005, zatímco Coronation Street od roku 1960 a v dnešní době běží nějaká 7376. epizoda). Skrze dveře šatníku se přesuneme do (patrně) uhelných dolů, kde jsou členové kapely (všimněte si, jak jsou prostorově rozmístěni) obklopeni "horníky" - fanoušky (které již takto využili při natáčení klipu Radio Ga Ga). Poslední část je baletní, která vznikala pod dozorem sólisty Královského baletu Wayna Eaglinga.
Roger Taylor to později v jednom z rozhovorů shrnul slovy: "Dřív jsme udělali několik seriózních a epických klipů a přišlo nám, že je čas na srandu. Chtěli jsme dát najevo, že se nebereme příliš vážně, že se sobě můžeme pořád zasmát. A myslím, že se to povedlo." Přesto byli i britským tiskem obviňováni, že kazí mládež - ostatně pohled na čtyři bezmála čtyřicátníky, z nichž jeden je zjevně gay, kterak poskakují v ženských šatech, přišel mnohým přinejmenším zvláštní. K "lehkému" nedorozumění došlo i v Jižní Africe a Jižní Americe, kde posluchači píseň chápali jako protestsong a hymnu proti útlaku. To kapele došlo až v momentě, kdy Mercury nakráčel v na pódium v ženském převleku a z publika začaly za pískotu létat plechovky a dokonce prý i kameny. Ale nechme mudrování, pohodlně se usaďme a užijme si I Want To Break Free...
Žádné komentáře:
Okomentovat