A je to tady. Dosavadní singly byly prakticky nic v porovnání se soustem, které nás čeká dnes. Skladba, která ve své době působila jako zjevení z jiné planety. Kdo by čekal, že se z šestiminutové skladby stane jeden z největších hitů všech dob. A navíc skladby ne ledajaké. Vítejte v šíleném snu Freddieho Mercuryho: Bohemian Rhapsody slaví 36 let.
10. října 1975 se psaly dějiny rockové hudby. Je to možná klišé, či snad dokonce floskule, ale, řečeno s klasikem, můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Světlo světa spatřila píseň, které se dodnes vyrovnal jen málokdo. Skladba, která způsobila menší šok. Vlastně několik skladeb v jedné. Máme tu úvod následovaný baladou, kterou vystřídá kytarové sólo, operní pasáž a před závěrem nás čeká hardrockový nářez. Zkrátka zjev. A přitom při pohledu zpět vše nasvědčovalo tomu, že se něco podobného chystá.
 |
| Britské vydání www.queenvinyls.com |
Již při poslechu prvního eponymního alba (asi je zřejmé, že jsem si slovo eponymní oblíbil - a pro ty, kdo nevědí - znamená to "stejnojmenné" - tedy album Queen od skupiny Queen) narazíme na místa, která lze jen těžko smést ze stolu konstatováním, že jde o rock (až hardrock) blížící se stylu Led Zeppellin. A pokaždé to byl Freddie Mercury, který směřoval ke svému opusu magnum. Tak tedy - již pro první album napsal skladbu, jež mu mj. dala jméno - My Fairy King ("Mother Mercury, look what they've done to me"), ale která také uvedla náhlé změny tempa, stylu a tóniny. Tento nový pokus zdokonalil na druhém albu ve skladbě The March of the Black Queen (na níž plynule navazuje méně komplikovaná Funny How Love Is).
 |
| Modrá BoRhap sběratelská lahůdka o 200ks |
V nedávném dokumentu BBC Brian May zavzpomínal: "Tehdy jsme se poprvé ponořili do tvorby tak, až jsme to přestřelili. Je tam píseň s názvem March of The Black Queen. Je velmi dlouhá. Má snad 11 různých sekcí a její složitost je ohromující. Tím chci říct, že páska byla doslova průhledná. Šestnáctistopá dvoupalcová páska. Oxid z ní byl skoro pryč. Nahrávali jsme tolikrát, že byla doslova průhledná." Zní to povědomě? Totéž se dočtete či doslechnete v mnoha prohlášeních a rozhovorech týkající se BoRhap (jak je familiárně Bohemian Rhapsody nazývána). A těch bylo mnoho. Snad o žádné jiné skladbě toho nebylo napsáno a řečeno tolik. A to se týká i videoklipu, natočeného za tři hodiny 10. listopadu 1975 Brucem Gowersem, který je považován za začátek moderních videoklipů. A tak prozatím dost mého plácání a dovolte mi ocitovat Rhyse Thomase a jeho doprovodné slovo v bookletu letošní remasterované verze alba A Night At The Opera. Rozepsal se v něm o každé skladbě natolik, že na BoRhap málem zapomněl. A tak ji musel popsat jen jedním slovemo. Nádech...
ZvolenapísnístoletístrávilačtrnácttýdnůnaprvnípříčcehitparádybylajedinoupísníkterábylajedničkouvečtyřechrůznýchletechdevatenáctsetsedmdesátpětsedmdesátšestdevadesátjednadevadesátdvajedinápíseňkterásestalavánočnípísníčíslojednadvakrátprvnípopovývideoklipkterýpozdějiodstartovalrevolucistalaseúspěchempotécojinejznámějšíbritskýdjtédobyKennyEveretthrálčtrnáctkrátběhemtříhodinvCapitalRadiopotécoslyšelvšechnytyvokálynahranéFreddiemBrianemaRogeremtolikrátženahrávacípáskabylaprůhlednáapraskalaoperníčástmělastoosmdesátvrstevanedávnáspoluprácesMuppetssestalajednímznejvětšíchhitůyoutubejakýkdyvidělalezdamáněkdoponětí,očempíseňvlastněje,zdamajíkurvarádibermůdskýtrojúhelníkstonehengepyramidyatajnýreceptkfczůstávájednímznejvětšíchživotníchtajemství
Skladba Bohemian Rhapsody byla přebírána a parodována mnoha kapelami (ale o tom někdy jindy). Když se debatovalo o nejlepší rockové baladě, soupeřily mezi sebou Stairway to Heaven od Led Zeppelin a právě Bohemian Rhapsody. Nemyslím si, že to je však dobře zvolená dvojice. Jednak mám obě skladby velmi rád a potom si myslím, že jsou naprosto nesrovnatelné. A tak mi už jen na závěr dovolte jeden z mnoha making of, konkrétně z DVD Greatest Video Hits, kde skladbu rozpitval Brian May.
Žádné komentáře:
Okomentovat